S generálním ředitelem firmy Siemens PLM Software jsme se setkali v Rakousku na konferenci Siemens PLM Connection. Chuck Grindstaff v oboru počítačového navrhování působí od roku 1978. Hluboká profesionalita se společně s maximální soustředěností projevují v každém jeho gestu.
Řídíte firmu, která do počítačového navrhování opakovaně vnáší jako první významné inovace. Podle čeho se rozhodujete, jakým směrem se vydáte v dalším vývoji CAD a PDM aplikací?
Svoji roli hraje několik parametrů. Prvním je, zda nápad má potenciál změnit způsob práce lidí v produktivním směru. Když jsme ještě pracovali s plošnou geometrií ve formě drátových modelů, uvědomovali jsme si, že narážíme na matematické limity, které by se dařilo obejít využitím modelů objemových. Ačkoliv to tenkrát nebyli naši zákazníci, kdo by řekl „začněte dělat na objemovém modelování“, věděli jsme, že tu matematiku prostě potřebujeme. A tohle je jeden ze způsobů, jakými docházíme k našim řešením. Obdobným příkladem je třeba synchronní technologie. Dalším důležitým faktorem je integrace. Může to vypadat legračně, ale když jsme řešili záležitosti v různých oblastech odděleně, vedlo to k mizivé návratnosti investic. Takže jestli se skutečně chcete pohnout z místa, potřebujete někdy dát věci dohromady tak, jak nikdy předtím spojené nebyly. Projevují se tu též vnější vlivy a regulační opatření, když politici rozhodnou, že musíte reportovat v určitém stylu. Víme, že to vytváří tlak na naše zákazníky, a my se pro ně snažíme podobné situace vyřešit, aby jim nevznikaly další náklady. Čtvrtým, a nejspíš tím nejdůležitějším faktorem, jsou sami zákazníci. Používají naše technologie, takže se dotazují na to, že by rádi s naším softwarem dělali i něco dalšího, což je pro nás velmi důležité. Toto vše uvedené vezmeme a přemýšlíme, jak velkou skupinu uživatelů to které rozhodnutí osloví a nakolik koresponduje s jádrem naší činnosti. Když se na to podíváte z hlediska obchodního potenciálu, můžete vytvořit schéma s prioritami pro následující technologické inovace.
V této branži působíte už více než tři desetiletí. Jak ze své perspektivy vnímáte její překotný vývoj? Kde je vůbec hranice, kam až si můžeme schopnosti CAx technologií představit do budoucna?
Během všech těch let mám stále pocit, že jsem pořád na začátku seznamu. Podobně to mají v Googlu. Mají podobný seznam projektů. A pořád jsou na jeho začátku. Když jsem začínal, bylo mi dvaadvacet. Myslel jsem si, že možná během následujících deseti let budu se vším hotový. Nyní zjišťuji, že jsme dosud jen na povrchu toho všeho. Určité záležitosti jsou samozřejmě vyřešené. Popis tvaru komponenty je už v podstatě komodita. Když mluvíme o CADu, je pravda, že můžeme dále zlepšovat produktivitu a věci dělat trochu jednodušší, můžeme neustále přicházet s inovacemi jako je synchronní technologie. Ale obecně můžeme říci, že tvar produktu je vyřešený. Na druhé straně komplexnost vytvoření skutečné digitální simulace třeba vašeho fotoaparátu a všech jeho funkcí je podle mne záležitost, kterou nevyřešíme dřív než do mého důchodu. Myslím si, že možná v horizontu nějakých třiceti let můžeme mít dostatečně robustní řešení k tomu, abychom skutečně simulovali celý výrobek. Pro jednoduché výrobky to už umíme, ale pro skutečně komplexní produkty máme jen část problémů vyřešených.
Chuck Grindstaff, generální ředitel
společnosti Siemens PLM Software
(foto: Siemens PLM Software)
Ve své prezentaci na konferenci jste zmínil složitost současného světa. Jakou důležitost přisuzujete zjednodušení samotných softwarových nástrojů?
Chceme vytvářet CAD technologie tak intuitivní a jednoduché na používání, že už nebudete potřebovat školení. Budete zkrátka přemýšlet o fyzice daného výrobku, o tom, jak funguje. To se vám s modelováním založeným na historii nikdy nepovede, protože musíte rozumět jednotlivým funkčním prvkům a jejich vazbám. Neexistuje způsob, jak udělat takto orientovanou aplikaci kompletně intuitivní. Můžete v tom sice být dobří, můžete být expert. Ale stejně se budete muset učit. Intuitivní CAD prostě musí fungovat způsobem, jaký očekáváte od všech ostatních výpočetních nástrojů.
V poslední době jste získali několik nových velmi významných zákazníků v automobilovém průmyslu. Co bylo podle vás rozhodující pro to, aby Daimler nebo Aston Martin zvolili právě vaše řešení?
Automobilový průmysl je zvyklý přemýšlet o vzdálených změnách. Zabývají se tím, co je potřeba pro přizpůsobení se budoucím procesům ve výrobě. Plánují v horizontu několika desetiletí dopředu, a proto musejí mít k dispozici systémy, kde dokážou navrhnout a simulovat skutečně celé prostředí. Mechanická stránka věci už dnes není tak výrazná. Je to víc o informačních technologiích, o softwaru, elektronice a simulování interakcí těchto prvků. Domnívám se, že to byla příležitost pro nás rozšířit naše portfolio a pomoct jim dostat se do další generace.
V poslední době se hodně mluví o přechodu na cloud computing. Jaké plány s ním má vaše firma?
Naši zákazníci, kteří by jej rádi nasadili, to chtějí udělat jednoduše. Chtějí zajistit používání softwaru z centrálně ovládaného místa na denní bázi. Ujistili jsme se, že náš Teamcenter funguje i ve veřejných cloudových infrastrukturách jaké má IBM, Amazon, Microsoft a další. Metodicky jsme ho certifikovali ve všech těchto prostředích. Směrem ke cloudu pracujeme produkt za produktem, ale nemyslím si, že by se právě tato technologie nějak razantněji projevila v našem oboru ještě během následujících dvou let.
O PLM se nejčastěji hovoří v souvislosti s rozvojem průmyslových inovací. Myslíte si, že jen s pomocí softwaru lze inovovat rychleji?
Podle mě stejně leží základy pro inovace v hlavách inženýrů. Ale myslím si, že uskutečnění inovací v dnešním komplexním světě bez pomoci PLM softwaru je skoro nemožné. Vezměme jako příklad CT skener – můžete mít ve své hlavě fyziku, můžete znát základní zobrazovací technologie, ale potřebujete mít nástroje, abyste to zrealizovali. Beru tedy PLM jako „zesilovač“ nápadů, nikoliv jako jejich náhradu.
Článek byl publikován v časopisu CAXMIX 4/2011.
