Internet věcí – nová dimenze vývoje výrobků

Množství zařízení a přístrojů napojených na internet dnes překračuje počet obyvatel planety. Během příštích šesti let bude takto připojených výrobků možná až padesát miliard. Dopad těchto faktů na výrobní společnosti je proto mimořádný.

Některé zdroje uvádí, že svět stojí na prahu změny, která svým významem nemá obdoby od dob průmyslové revoluce. Podle nedávné studie institutu McKinsey představuje Internet of Things (IoT – česky se používá označení „internet věcí“) potenciál 6,2 bilionu dolarů do roku 2025. Studie dále uvádí, že potom bude aplikace IoT využívat 80 až 100 % všech výrobních společností, přičemž další ekonomický dopad se odhaduje kolem 2,3 bilionu dolarů.

Příčinou raketového vývoje IoT je přeskupení tržních impulzů souběžně s rostoucí dostupností nových technologií. Výrobky pod tlakem požadavků zákazníků mění svou povahu od čistě mechanických zařízení ke komplexním, vysoce sofistikovaným přístrojům vybaveným senzory, procesory, softwarovými programy a digitálními prvky. A právě digitální rozhraní umožňuje propojování a vzájemnou komunikaci výrobků. Vzniklo nové pojetí užitné hodnoty výrobku pro zákazníka, často v oblastech mimo primární funkci výrobku.

Připravte se na změny

Současná situace a především prognózy dalšího rozvoje světové výroby představují zásadní výzvy k transformaci výrobních společností spočívající ve způsobu, jak budou podniky vytvářet a přizpůsobovat hodnotu svých výrobků pro zákazníky. Transformace přesouvá pozornost výrobních organizací směrem k softwaru, cloudovým řešením a službám, zde především k servisu výrobků. To ale znamená realizovat zcela jiné obchodní modely, než dosud.

Aby bylo možno zachytit a využít tuto novou, obří vlnu příležitostí, znamená to přizpůsobit ve výrobních podnicích téměř vše – způsob vývoje a konstrukce výrobku, prodeje, provozu i poskytování servisu. Nezabývat se novými příležitostmi znamená riskovat svou současnou konkurenční výhodu.

IoT, internet věcí, využívá tři základní prvky:

• věci – chytré a propojené výrobky vybavené senzory, procesory, softwarem a samozřejmě připojením do komunikační sítě,
• komunikační infrastrukturu – kabelové nebo bezdrátové (Wi-Fi, 4G, Bluetooth apod.) sítě propojující věci s internetem a dalšími věcmi,
• výpočetní infrastrukturu – prostředky pro přijetí a zpracování dat, jejich analýzu a pro vytváření nových hardwarových a softwarových aplikací s cílem vytvářet nové formy hodnoty.

Razantní krok PTC

Mezi prvními technologickými společnostmi, které reagují na nástup IoT, je americká Parametric Technology Corporation (PTC), známá též svými softwarovými produkty Creo (dříve Pro/Engineer) a Windchill určenými pro digitální vývoj výrobku a řízení jeho životního procesu (PLM).

Na sklonku roku 2013 oznámila PTC akvizici, kterou za 112 milionů amerických dolarů získala společnost ThingWorx, tvůrce uznávané platformy pro budování a provoz aplikací pro internet věcí. Akvizice ThingWorx staví PTC do čela poskytovatelů platformy Things Platform pro IoT.

PTC je od počátku své existence velmi inovativní společností. V její historii lze nalézt spoustu „jako první“ a „nej“, ať už v oblasti způsobu vývoje nových výrobků, způsobu jejich servisu, tak i v optimalizaci, přizpůsobení podnikových procesů na měnící se požadavky. Na základě intenzivní spolupráce s nejvýznamnějšími výrobními společnostmi na světě, na základě soustavných analýz a výzkumů s předními univerzitami a instituty a na základě své téměř třicetileté zkušenosti PTC definuje sedm klíčových oblastí, které mají jejím zákazníkům umožnit zachytit současnou obchodní příležitost, zvanou internet věcí. Lze to chápat také jako určitou cestu, která směřuje k zachování, ale především k rozvoji konkurenční výhody výrobních společností:

1. Digitalizace – záměna analogových informací o výrobku a jeho servisu za kompletní, přesné virtuální (digitální) reprezentace, které mohou být využity napříč podnikem od obchodního oddělení až po servis. Proč? Protože výrobní podniky potřebují používat digitální informace o výrobku a servisu v podnikových sítích, aby odstranily komunikační bariéry.
2. Globalizace – provázání podniku a jeho partnerů informačními technologiemi (globálně, tzn. celý podnik) s cílem odstranit ekonomické a geografické bariéry (přístup na nové trhy). Proč? Protože výrobní společnosti dnes navrhují, vyrábí, prodávají a servisují výrobky po celém světě s cílem využít nové obchodní příležitosti.
3. Regulace – navrhování, výroba, prodej a servis výrobků v souladu s vládními, průmyslovými a oborovými standardy (životní prostředí, bezpečnost, ochrana regionálních trhů apod.). Proč? Protože výrobní podniky hledají uplatnění pro své výrobky celosvětově a musí vyhovět požadavkům lokálních trhů.
4. Personalizace – efektivní uzpůsobování výrobků a služeb regionálním a personifikovaným požadavkům. Proč? Protože výrobní společnosti hledají efektivní způsob, jak vyhovět požadavkům zákazníka, což často vede k softwarovým řešením těchto požadavků.
5. Softwarově náročné výrobky – řešení požadavků na komunikaci člověk/stroj, diagnostika a zpracování provozních servisních dat výrobků vedou k nutnosti dodávat nové typy výrobků – sofistikované systémy složené z mechanických a softwarových částí, v nichž zvláště software hraje klíčovou přidanou hodnotu. Proč? Protože výrobní podniky hledají přidanou hodnotu a konkurenční výhodu v dodávkách „chytrých“ výrobků.
6. Servis – poskytování komplexních dodávek – výrobku, služeb a dodatečných dodávek (např. náhradních dílů) po celou dobu provozu výrobku. Proč? Protože výrobní společnosti hledají další přidanou hodnotu svých „chytrých“ výrobků prostřednictvím jejich připojení ke komunikační infrastruktuře.
7. Propojení – připojení výrobků (věcí) s vestavěnými senzory a detekcí konkrétního výrobku v síti umožňující sofistikované monitorování, kontrolu, řízení a komunikaci.

Navrhování „připojených“ výrobků

Těchto sedm oblastí je inspirací, doporučením, možná návodem. Postihují totiž to hlavní, co je třeba ve výrobním podniku udělat pro udržení a rozvoj konkurenční výhody – dodávky „chytrých“ výrobků propojených přes internet, přinášející koncovým zákazníkům vysokou přidanou hodnotu.

Znamená to v širším smyslu slova navrhovat výrobky v digitální podobě – v datech a data využívat všude tam, kde je třeba. Řídit vznik výrobku podle regulací a směrnic. Modifikovat výrobek podle přání zákazníků. Řídit návrh softwarových částí výrobku, jako je dnes řízen návrh mechatronické části výrobku. A konečně, připojit výrobek přes komunikační do výpočetní infrastruktury.

Bližší informace o vizi, strategii, schopnostech, kompetenci a řešení Internet of Things, stejně jako o uvedených sedmi klíčových oblastech transformace výrobních podniků, jsou k dispozici u partnera PTC pro Českou republiku, společnosti AV Engineering nebo na webu PTC.

Prezentace společnosti AV Engineering. Připravila Kateřina Helusová.

www.aveng.cz