Zní to trochu paradoxně, když v kontextu tak robustního systému vyzdvihujeme funkce pro práci s plošnou geometrií, ale tvůrci NX moc dobře vědí, co dělají. NX 9 toho samozřejmě nabízí ještě mnohem víc.
Konstrukční systém NX 9 překvapí uživatele jeho dřívějších verzí hned na první pohled podstatnou vizuální i funkční změnou. Jeho grafické rozhraní bylo totiž předěláno do podoby, na kterou mnohé jiné CAD systémy přešly již v předchozích letech, totiž na „pásy karet“, jimž se dle anglického ekvivalentu někdy říká „ribbony“.
Na rozdíl od MS Office, které s touto inovací přišly jako první, však může uživatel celé rozhraní předělat, jak se mu zlíbí. Výchozí rozložení nástrojů a ikon bylo důkladně promyšleno a vychází vstříc konkrétním postupům, které v NX uživatel právě zpracovává. Pokud jste zvyklí na rozložení z dřívějška, můžete mu tedy podobu NX 9 přiblížit, zároveň nový vzhled systému bude více srozumitelný jeho zcela novým uživatelům, než ten předchozí.
Pohodlnější práce s geometrií
Klíčovou novinkou v NX 9 je rozšíření tzv. synchronní technologie do 2D prostředí. Nástroje pro přímé úpravy geometrie, která nemusí být ve zdroji parametrická, lze nyní využívat obdobně i na práci se 2D výkresy. Díky tomuto přístupu se může znatelně zrychlit zpracování starších podkladů v různých datových formátech. Systém automaticky rozpoznává vztahy mezi geometrickými prvky i jejich okolím a zachovává integritu návrhu.
Synchronní technologie ve 3D má proti tomu za sebou již šest let vývoje a je to znát. V NX 9 doplnila možnost editovat tvar přímo manipulací s jeho hranami v řezu, namísto úpravy samotné stěny modelu – ta se obratem přizpůsobí novému stavu po dokončení změn v řezu.
Zajímavým přírůstkem do rodiny nástrojů NX je ten s názvem Realize Shape, jenž přináší novou metodu pokročilého tvarování geometrie velmi intuitivním způsobem ovládání. Výsledný tvar vytváříte odvozením od primitivního tvaru postupnými úpravami a deformováním „klece“, která tvar obklopuje. Získáte tak docela rychle hladké geometrické tvary s vysokou kvalitou povrchů třídy B, jež lze dále editovat jako běžné geometrické prvky v NX.
Lepší práce s obřími sestavami
Tvůrci systému NX se při vývoji jeho další funkčnosti do značné míry přiklánějí k přáním jeho uživatelů. Siemens zevrubně zkoumá zásadní potřeby celkem osmi konkrétních průmyslových odvětví v čele s letadlovým a automobilovým průmyslem.
V případě NX 9 byly značné investice vloženy do rozšíření podpory loďařství, jehož požadavky na navrhování výrobků se od jiných odvětví významně liší tím, že zatímco například návrh automobilu poslouží k výrobě mnoha tisíc kusů aut za den a každá sestava obnáší obvykle tisíce dílů s poměrně velkou variabilitou, u velkých námořních plavidel hovoříme o sestavách, jež obnášejí miliony dílů, variabilita je nízká a stejně tak počet vyprodukovaných kusů.
Zejména pro loďařství je tak určen nový způsob práce, označovaný Siemensem jako 4GD, což je zkratka pro „design čtvrté generace“. Jeho metodika byla vyvinuta s ohledem na zaangažování velmi vysokých počtů spolupracovníků v týmech, jež se podílejí na návrzích komplikovaných výrobků o milionech dílů, jako jsou právě velké lodě.
Návrh je zde koncipován nikoliv na bázi sestavy, nýbrž vychází z jednotlivých komponent, které spolu vzájemně souvisejí. Celkový design je tak rozdělen na dílčí elementy uspořádané členěným schématem. Koncept 4GD momentálně podporují nástroje pro lodní průmysl v NX 9 a v systému Teamcenter 10.1. Podpora dalších odvětví bude zavedena posléze. Přístup cílený na komponenty namísto sestav poskytuje větší flexibilitu při souběžné práci na mnoha částech velkého návrhu souběžně. Různí uživatelé pro svoje úpravy uzamykají jen tyto fragmenty návrhu, takže se celý proces urychluje, jelikož nemusejí být blokovány celé sestavy či podsestavy. Práce je rychlejší také díky tomu, že není nutné načítat do paměti zbytečně velká data.
Aktivní pracovní plocha
Ačkoliv je lídrem mezi dodavateli PLM softwaru, snaží se Siemens pochopitelně o to, aby počty uživatelů jeho PLM platformy nadále rostly. A zvolil pro to elegantní řešení, které nese název Active Workspace. Jde o samostatnou aplikaci, která je na rozdíl od přirozeně komplikovaného rozhraní PLM systémů velmi jednoduchá na ovládání, poskytuje rychlou odezvu a zvládne s ní pracovat i ten, kdo by si jinak k PLM cestu možná nikdy nenašel.
Active Workspace je jako klient integrován přímo v NX 9, ale můžete ho spustit přes web v internetovém prohlížeči na libovolném zařízení včetně mobilního telefonu. Tato cloudová aplikace – aktuálně ve druhé verzi – je prozatím především intuitivním vyhledávačem a prohlížečem konstrukčních dat. Postupně se však rozrůstá do podoby nástroje, v němž budete moci 2D data, dokumenty i 3D návrhy připomínkovat, komentovat nebo dokonce přímo upravovat.
Aplikace je připojena k databázím PLM systému Teamcenter a svému uživateli poskytne přesně takové nástroje a výsledky, jaké odpovídají jemu přidělené roli. Nezáleží přitom na tom, jakou verzi Teamcenteru používáte – ten je nyní chápán čistě jako platforma, nad kterou hodlá Siemens vybudovat více nezávislých, ale přitom připojených aplikací, jež umožní využívat hodnot uložených v jeho databázích širšímu okruhu uživatelů.
Od masové produkce k masové personalizaci
Konference Siemens PLM Connection 2013 v Berlíně odhalila, kam směřuje vývoj softwaru NX, PLM systému Teamcenter a návazných aplikací.
Obrázek A. Přístup Siemensu k rozvoji softwarových systémů se striktně drží zákaznických požadavků a potřeb. Firma přesto samozřejmě hledí do budoucnosti a již nyní experimentuje například s provozem PLM softwaru v cloudu. Vyobrazený graf představuje „radar inovací“, k nimž momentálně Siemens upírá svoji pozornost.
Obrázek B. Teamcenter je nejrozšířenějším PLM systémem na světě. Aby mohl okruh jeho uživatelů dále růst, musí však projít určitou transformací směrem ke zjednodušení a celkovému zpřístupnění jeho široké funkčnosti. Siemens na to jde definováním Teamcenteru jako platformy na pozadí, nad kterou staví snadno ovladatelné rozšiřující aplikace.
Obrázek C. Součástí jedné z přednášek byla i živá prezentace aplikace Active Workspace 2.0. Zdrojová data poměrně velké sestavy traktoru byla do Berlína načítána ze serveru firmy Amazon v americkém Oregonu, přičemž latence připojení činila pouze 200 milisekund. Na rychlosti odezvy vůbec nebylo znát, že je model načítán přes internet.
Obrázek D. Siemens ukázal ovládání NX 9 prostřednictvím bezdotykového zařízení Leap Motion, při němž pohybujete virtuálním objektem na obrazovce tak, že hýbete před monitorem svými prsty. Za vývojem tohoto ovládání 3D CADu stojí miliardář Elon Musk, v jehož firmě SpaceX v softwaru od Siemensu navrhují vesmírné rakety.
Připravil Jan Homola na konferenci Siemens PLM Connection 2013 v Berlíně. Obrazový doprovod poskytla společnost Siemens PLM Software.
