Cloud – to slovo jste už rozhodně museli slyšet. A přestože vás možná nechává chladnými, říkáte si, že vás se netýká, že vy s ním pracovat nechcete nebo nebudete, pak vězte, že jste na omylu.
Zpohledu českého koncového uživatele CAD/CAM softwaru vás možná masivní cloudový marketing zatím míjí. Dílem k tomu přispívají i lokální prodejci a distributoři aplikací, jelikož ani jim cloud nehraje příliš do karet a vnímají jej možná jako ohrožení svého dosavadního byznysu. Místní zákazník je konzervativní a nemá rád velké změny, bez ohledu na to, že jsou propagovány jako přínosné.
Na západní straně Atlantiku je ale vše jinak – v USA, odkud cloudová vlna vychází, je tato technologie vnímána jako jistá budoucnost, před kterou není úniku. A jelikož my, ať chceme, nebo ne, jsme vždy v tahu za Amerikou, čeká nás totéž, snad jen ne tak náhle a s odstupem pár let. Nenechte se ale zmást, také američtí uživatelé vnímají v cloudu kontroverzi a mnozí z nich proti jeho rozmachu brojí. Proč tolik negativních emocí, když jde vlastně o pokrok?
Když se ze softwaru stává služba
Povězme si nejprve, co je vlastně ten cloud zač. Definice tohoto zvláštního pojmu se mírně různí a bodejť by ne, když si pod cloudem můžete představit mobilní aplikaci pro sdílení fotografií z telefonu, sociální síť, jako je třeba Facebook, software pro sdílení dat typu Dropbox, ale taky profesionální výkonný software pro výpočetně extrémně náročné simulace nebo vizualizace.
Z anglického překladu „mrak“ příliš chytří nebudete, více napoví charakteristika stanovená Národním institutem pro standardizaci a technologie v USA, která zní: „Cloud computing je model zajišťující pohodlný síťový přístup ke konfigurovatelným výpočetním zdrojům na vyžádání (např. sítím, serverům, datovým úložištím, aplikacím nebo službám), který může být velmi rychle poskytnut a zprovozněn s minimálním úsilím věnovaným zavádění a bez potřeby větší interakce s dodavatelem služby.“ Zní to dost komplikovaně, takže dodavatelé takového softwaru nebo služeb ve svém marketingu s oblibou využívají sloganu „software odkudkoliv, kdykoliv, bez závislosti na platformě“ a jeho obměn.
Bránit se cloudu je zbytečné
Ačkoliv si to možná nemyslíte, cloud už pravděpodobně nějaký čas používáte, aniž byste o tom třeba věděli. Mimochodem, množství lidí, kteří odmítají, že by kdy v budoucnu chtěli pracovat nebo že budou pracovat v cloudu, se pohybuje podle případu ve vysokých 40 až 70 procentech. V současnosti se přitom o tuto technologii opírají nejúspěšnější webové služby, z nichž některé byly zmíněny již v úvodu článku.
Pokud vlastníte tzv. chytrý mobilní telefon (a je jedno, zda je v něm operační systém Android, iOS nebo Windows), jste už z jejich podstaty napojeni na cloud. Přímou linku do něj vedou jak samy tyto systémy, tak mnoho v nich nainstalovaných aplikací, které využívají připojení k internetu.
S cloudem se pojí několik zřejmých přínosů pro současnou moderní civilizaci, a také reálných rizik – ostatně jako s jakoukoliv jinou technologií. Bráno z té pozitivní stránky, cloud řeší především tu zásadní věc, že mnoho lidí dnes využívá kombinaci různých digitálních zařízení, závislých na přístupu k datům v internetu, ovšem na různých platformách, které samy o sobě nejsou vzájemně kompatibilní. Díky cloudu jako uživatel už teoreticky nemusíte řešit, jakou používáte značku tabletu, notebooku, či operační systém na osobním počítači a už vůbec mezi nimi nemusíte ručně přenášet či přeposílat data.
Jestliže svoje soubory svěříte do některé z cloudových infrastruktur, budou vám skutečně dostupné prakticky kdekoliv a kdykoliv tam, kde je přístup k internetu. Pomyslnou „vyšší dívčí“ jsou pak konkrétní aplikace určené k práci s těmito daty a zde se již dostáváme na horkou půdu, jelikož rozvoj takových aplikací zasahuje do mnohdy velmi upjatých struktur, které si dobře osvojily „privátní“ desktopový režim a tlak ze strany rozmachu cloudových nástrojů vnímají jako ohrožení bezpečnosti nebo svojí suverenity.
70 terabajtů dat v mobilu
V čem spočívá nekompromisní síla a přínos cloudu, si můžeme ilustrovat na sice trochu netradičním, ale velmi názorném příkladu aplikace Google Earth, kterou pravděpodobně znáte a možná ji používáte. Pokud ne, připomeňme, že se jedná o bezplatný software, ve kterém můžete virtuálně cestovat po celé planetě Zemi. Ta je v něm vyvedena v dech beroucím rozlišení – na věrný plastický terén jsou namapovány velmi detailní fotografie zemského povrchu.
Tuto aplikaci si můžete ihned stáhnout do svého počítače nebo dokonce mobilního telefonu a bez ohledu na jejich výkon vám po instalaci bude k dispozici více než 70 terabajtů fotogrammetrických a jiných dat! Takové množství informací by pro vaši představu zabralo skoro 16 tisíc DVD a vy si je v prostorovém zobrazení můžete během pár okamžiků všechna prohlížet ze svého relativně nijak výkonného telefonu. Právě a jen díky cloudu, který skrze drobnou lokálně instalovanou aplikaci pouštíte do svého hardwaru, můžete virtuálně cestovat od Amazonie po Himaláje odkudkoliv, kde je internet.
Cloud v profesionální sféře
Dosud vyjmenované příklady využívání cloudových nástrojů se týkají zejména spotřebitelského segmentu, ovládaného rozvojem sociálních sítí, on-line sdílení a komunikace. Jedná se o doménu tzv. veřejného cloudu (angl. public cloud). To jsou všechny ty bezplatné aplikace, ve kterých svěřujete svá data poskytovateli bez jakékoliv záruky, že o ně nepřijdete.
Cloud se však neméně dotýká také komerční sféry včetně softwarových aplikací, jejichž provozování jako webové služby si nezainteresovaný laik dosud neuměl ani připustit. Zde se hodí zmínit, že není jen „jeden cloud“. Vedle cloudu veřejného existuje také cloud soukromý (angl. private cloud), určený pro profesionální využití, který nabízí nesrovnatelně větší kontrolu nad celým systémem, bez níž by byl pro komerční uživatele nepoužitelný. Nakonec je možná samozřejmě i kombinace privátního a soukromého, kdy vzniká cloud tzv. hybridní.
Takový cloud v určitých případech dokáže dokonce zcela nahradit firemní IT oddělení a přináší s sebou jasně doložitelné finanční úspory. Podle průzkumu, který vloni v létě provedla společnost Cisco, tak o cloudu uvažuje devět z deseti osob s rozhodovací pravomocí v zavádění informačních technologií. Nástup cloudu v profesionální sféře bude s ohledem na její konzervatizmus postupný. Očekávat se dá takový scénář, že cloudové technologie nejprve začnou přijímat za své spíše menší firmy a podnikající jednotlivci – to se ostatně děje houfně již nyní. Trh se takovým způsobem začne „učit“ používat cloud a bude na něm čím dál závislejší. Společně s tím tyto nástroje budou pozvolna adaptovat větší společnosti, přičemž v jejich případě bude určitě zájem o hybridní, nebo privátní cloudová řešení.
Zvykněte si, že software si nekoupíte
Cloudové technologie z podstaty představují více služby, než produkty. Spolu s tím si musejí uživatelé jakožto zákazníci zvykat na změnu ve způsobu jejich pořizování. Ačkoliv i u klasických desktopových softwarů jste si úhradou za licenci zajišťovali pouze oprávnění k jejich používání a nestávali jste se jejich majiteli v pravém smyslu toho slova, u cloudu je tato skutečnost zjevnější.
Zákazník se zde stává zcela závislým na dodavateli a cloudovou aplikaci má k dispozici pouze v časovém úseku, za který má zaplaceno (hovoříme-li o aplikacích, které nejsou zdarma). Pro výrobce softwaru tak po desetiletích nastává doba, kdy mohou konečně získat skutečně definitivní kontrolu nad tím, kým, jak a nakolik je jimi poskytovaný software používán.
S nástupem cloudových řešení, která sekundují svým desktopovým předchůdcům, vychází najevo, že verze těch samých aplikací provozovaných najednou v cloudu jsou na oko často výrazně levnější. Tato cenová výhoda se však projevuje pouze tehdy, pokud jste byli zvyklí obnovovat desktopový software pravidelně s každou novou verzí, případně jestliže jste za něj hradili předplatné.
Nové obchodní modely vám pak nebudou tolik cizí, naopak je budete vnímat jako výhodu. Jiná situace je však v případě těch uživatelů, kterým stačilo „koupit“ si software jednou a pak jej bez upgradu používat třeba několik let. Zde se již průběžné hrazení poplatků za cloudovou verzi začíná prodražovat.
Jako příklad můžeme použít novou obchodní politiku společnosti Adobe, která letos na jaře ukončila další vývoj desktopového softwarového balíku Creative Suite a svým zákazníkům nově nabídla tzv. Creative Cloud. V tomto případě se sice stále ještě jedná o lokálně instalovaný software, nicméně napojený do cloudové infrastruktury, jehož provozuschopnost se odvíjí od toho, zda jste uhradili pravidelný měsíční poplatek. Jestliže ne, máte smůlu – software jednoduše nebude k dispozici, což je proti dřívějšímu stavu rozdíl vpravdě kritický.
Jak jsme na tom s CAx systémy?
Výhody, které cloud skýtá výrobcům softwaru, jsou pochopitelně také v hledáčku firem, jež vyvíjejí aplikace pro podporu navrhování. Zde je třeba říci, že například pro oblast správy dat, resp. řízení životního cyklu výrobků (PLM), cloud otevírá nové obzory a může nabídnout maximum ze svého potenciálu flexibility a podpory komunikace, přitom za radikálně nižší ceny, než je tomu dnes.
Již nyní se proto začínají objevovat zcela nová řešení pro správu technických dat, jež beze zbytku využívají této příležitosti a do poměrně zkostnatělého světa robustních aplikací vnášejí svěží vítr změn. Nenechte se však zmýlit, hovoříme zde prozatím o jednodušších nástrojích pro organizaci konstruktérské práce, jež svými parametry nemohou konkurovat náročným PLM systémům používaným v korporátním prostředí velkých výrobních podniků.
Konkrétně zde můžeme zmínit například dva „start-upy“, PDM aplikaci Sunglass pro správu dat v SolidWorksu a Inventoru, nebo GrabCAD Workbench, zabezpečené on-line prostředí pro práci s CAD daty a jejich sdílení. Nástup těchto řešení může pro sféru PLM znamenat stejnou revoluci, jakou vnesly on-line nástroje typu Salesforce do segmentu CRM, BaseCamp do projektového řízení atd.
Za všechny z mnoha dobrých důvodů je tím nejlepším vždy cena – takové řešení, ač trpí syndromem oné služby za bezpodmínečný pravidelný poplatek a je závislá na internetovém připojení, vás totiž může vyjít například už na dvacet dolarů za jednoho uživatele měsíčně. Proti tomu klasický PDM systém s cenovkou v řádech statisíců korun za licenci v očích mnoha potenciálních zákazníků jednoduše neobstojí.
Autodesk v první linii
Cloud však nepřináší výhody jen v oblasti komunikace. Možná trochu překvapivě skrývá velký potenciál také pro výpočetně náročné oblasti počítačového konstruování, simulací a vizualizací. Za průkopníka v tomto směru je možné označit firmu Autodesk, která do cloudových technologií v posledních letech významně investuje.
Podle všeho jsou si v Autodesku vědomi, že násilím nic nevyřeší – reakce zákazníků Adobe, kterým byl cloud z ničeho nic vnucen, jsou dostatečně odstrašujícím příkladem. Prezident Autodesku Carl Bass v reakci na tuto záležitost při brífinku s investory uvedl, že vše sice směřuje k podobnému řešení, ale způsob, jakým toho chce dosáhnout, bude odlišný.
Tento způsob ale není žádným tajemstvím, lze ho sledovat již delší dobu. Autodesk na to jde chytře a namísto nějakých zvratů investuje do vývoje opravdu užitečných nástrojů, které jsou uživatelům desktopových verzí softwaru volitelně k dispozici podle jejich potřeby. Sílu cloudu tak můžete využít přesně tam, kde se dokáže nejlépe projevit, tedy například zprocesováním výpočetně náročné simulace několika designových iterací, anebo třeba pro vykreslení dávky fotorealistických vizualizací. Díky využití externích cloudových kapacit tyto úkoly nijak nezatíží váš vlastní počítač, získáte je rychleji než při výpočtu „doma“ a v podstatě se obejdete bez výkonného hardwaru, který by takové úlohy mohly vyžadovat.
Autodesk vás pravděpodobně nebude nijak nutit k tomu, abyste jeho cloudové aplikace využívali. Ovšem konkurenční tlak, zajímavé technické příležitosti a zájem o cenově efektivní řešení dříve nebo později spoustu uživatelů k těmto nástrojům přivede samovolně.
Fusion 360 a ti druzí
Posun paradigmatu bude dokonán a otevřená mysl snáze přijme myšlenku, že v on-line prostředí bude možné provozovat celý CAD systém. Je to možná otázka tří nebo i pěti let, každopádně již ve velmi blízké budoucnosti se budete moci rozhodovat, zda koupit za statisíce licenci desktopového CADu, anebo vyzkoušet některou z cloudových alternativ, která vás vyjde na stokoruny měsíčně.
Zapomeňte na náročné instalace a vůbec zavádění, nebo komplikovaný výběr softwaru. Nástup cloudu zcela změní způsob, na jaký jsme při pořizování CAx aplikací zvyklí nyní – kdy i získat pouhou demoverzi k vyzkoušení vyžaduje určité úsilí.
V roce 2015 si jednoduše sednete ke svému počítači – a nezáleží na jeho výkonu – otevřete internetový prohlížeč, který podporuje webové technologie pro 3D grafiku, jako je např. WebGL a HTML5 a CAD systémy budou připraveny. Postačí vybrat si podle vašich preferencí a okamžitě spustit. Postačí rychlá registrace a dost možná že budete mít permanentně k dispozici i některý funkčně či kapacitně omezený bezplatný plán, jak je tomu u cloudových řešení již dnes zvykem, například u AutoCADu 360 (dříve WS).
Autodesk bude mezi prvními, kdo vám dá tu šanci. Již nyní vyvíjí cloudový 3D CAD pod názvem Autodesk Fusion 360 a na cloudu provozuje celou řadu dalších aplikací, včetně simulačních řešení nebo komplexního PLM systému (viz více na následující dvoustraně).
Starého psa novým kouskům nenaučíš
V přípravě je také cloudový CAM software, který Autodesk staví na koupené technologii HSMWorks. Ve vysvětlení, proč zvolili k akvizici právě tuto CAM aplikaci, manažer Autodesku Carl White našemu magazínu vloni nepřímo poodhalil jeden problém, který vyřeší jedině vývoj nové generace CAD/CAM aplikací – tím je skutečnost, že většina současných systémů nepodporuje vícejádrové úlohy. Tento nedostatek se HSMWorks údajně netýká, a proto se hodí pro virtualizaci, kde může ze serveru s mnoha vícejádrovými procesory ukázat, „zač je toho cloud“.
Vysoká výkonnost postavená na vícejádrovém zpracování bude jedním z hlavních technických rysů, které odliší cloudové CAD aplikace od existujících parametrických systémů. Ty sice nabízejí ohromnou škálu funkcí a jsou nesrovnatelně vyspělejší, než budou jejich cloudoví nástupci, to je však zároveň jejich Achillovou patou.
Kernely většiny nejpoužívanějších desktopových CADů jsou již desítky let staré a navzdory tomu, že díky nepřetržitému vývoji odvádějí vysoké výkony, extrémně komplexní kódy jsou pro ně ve výsledku přítěží, jež neumožňuje provést některé důležité změny v jejich struktuře, zcela bez ohledu na modernizovaná uživatelská rozhraní zavedená v posledních letech.
Do cloudové budoucnosti má velmi slušně nakročeno také francouzská Dassault Systèmes, jež v rámci divize Spatial vyvíjí novou generaci grafického jádra pro CAD software, označovaného jako CGM (Convergence Geometric Modeler).
Většina dosud známých aktivit v cloudu pod touto značkou se dosud odehrává v rámci produktové řady SolidWorks. Její první verze v cloudu byla ve velmi hrubých rysech představena již v roce 2010, přičemž právě nyní probíhá testování betaverze cloudové CAD aplikace SolidWorks Mechanical Conceptual, která by se měla být k dispozici ještě letos. Bernard Charlès, prezident firmy Dassault Systèmes, se navíc nechal v květnu ve Vídni slyšet, že ve druhé polovině letošního roku odhalí „velké překvapení“, jak jinak, než v cloudu.
Ještě je čas
Pokud vám ze všech těch změn vstávají vlasy hrůzou na hlavě, zůstaňte v klidu. Stejně jako vy jsou konzervativní i někteří z velkých výrobců CAx softwaru a krom toho vše, co zde popisujeme, bude v oblasti počítačové podpory vývoje výrobků otázkou několika let, ne-li dekád.
Dodavatelé těchto systémů jsou si velmi dobře vědomi, že násilná cesta není tou správnou. Pouze čas a trpělivost prokážou, zda je cloud bezpečným a spolehlivým způsobem, jak pracovat s citlivými daty. A nakonec to, co se nyní jeví možná jako kuriozita, možná jako postrach a pro někoho možná jako příležitost, se stane zcela přirozenou součástí našich životů. Ať chceme, nebo ne.
Napsal Jan Homola. Obrazový doprovod: (1, 4, 5) Autodesk, (2) Google, (3) GrabCAD, (6) DS SolidWorks, (7) Sunglass.
