Dostupnost nejvyspělejších technologií je dnes taková, že i žák základní školy zvládne zkonstruovat v domácích podmínkách funkčního robota. Co potom dokáže profesionální konstruktér?
Do obří sportovní haly se v první den konference Autodesk University před osmou hodinou ráno derou tisíce lidí. Uvnitř na ně čeká úvodní přednášková sekce za účasti generálního ředitele firmy Autodesk Carla Basse a také několika vizionářů – mezi nimi i dvanáctiletý Schuyler St. Leger, jehož přítomnost víc než cokoliv jiného naznačuje, že toto není ten samý Autodesk, jaký jsme znali v uplynulých třiceti letech.
Firma, která v současnosti poskytuje software pro mnoho zcela rozdílných průmyslových odvětví, už nikoho nepotřebuje učit o tom, proč je dobré používat 3D modelování nebo jak se v takových aplikacích zorientovat. Řeč se bude mnohem častěji točit kolem záležitostí, jako je digitální výroba, 3D tisk, či cloud – samozřejmě cloud, ačkoliv se na něj možná nemálo profesionálních uživatelů dívá poněkud nedůvěřivě.
Tento nový Autodesk pod vedením technického nadšence Carla Basse se může pochlubit sto miliony uživateli svých aplikací – a získal je za pouhé čtyři roky. Ano, čtete správně, ale pokud vám na tom něco nesedí, tak není divu. Takřka každý devátý „zákazník“ z tohoto úctyhodného počtu se totiž řadí do skupiny spotřebitelů, nikoliv profesionálů. Typických zákazníků Autodesku, tedy komerčních uživatelů, jako jste možná právě vy sami, je k dnešku asi dvanáct milionů – to je číslo, jehož firma dosáhla celkově od roku 1982, kdy byla založena. Zbytek byl získán akvizicemi a rozvojem aplikací zaměřených spotřebitelsky, přičemž však nelze zapomínat, že i každý profesionál je ve svém osobním životě zároveň spotřebitelem.
Superpočítač v mobilním telefonu
To, čeho jsme dnes svědky, je „konzumerizace“ informačních technologií. Každý jednotlivec může mít nyní k dispozici výpočetní výkon, na jaký ještě před pár lety dosáhly jen ty nejbohatší firmy – ale s tím rozdílem, že cena za tento výkon klesla z astronomických výšin relativně skoro na nulu.
Kdo byl dřív pouze pasivním zákazníkem, může v současnosti rozhodovat o podobě zboží, které si koupí, ba co víc, může se přímo podílet na jeho vzniku nebo úpravách. Dostupnost postmoderních technologií, jako je osobní 3D tisk nebo nástroje rozšířené reality v mobilních zařízeních, rozšiřují kreativitu mimo okruh typických domácích kutilů, jsou přístupné takřka komukoliv.
Ačkoliv nejste studovaným bytovým architektem, můžete přes iPad rozmístit ve svém bytě virtuální nábytek a zakoupit pak přesně ten, který se vám nejvíc líbí. Své přátele můžete obdarovat originálními předměty, jež jste sami vymodelovali v některé z dotykových 3D aplikací a převedli do skutečného světa prostřednictvím 3D tiskárny. Je to gigantický trh otevřených příležitostí, kde už nerozhoduje pořizovací cena těchto nástrojů, ale zejména vaše vlastní chtění a představivost.
Šílené nápady motorem pokroku
Autodesk, jako firma, která má ve zvyku „demokratizovat“ technologie, chce být evidentně při tom a vykročila tímto směrem s razancí, jaká se jinde nevidí. Z přednáškového pódia se ozývá prohlášení, že to, co se ještě nedávno mohlo jevit jako šílený nápad, je najednou reálnou inovací. Chcete-li nad takovým tvrzením mávnout povrchně rukou jako nad hloupou utopií, zarazí vás již zmíněný Schuyler St. Leger, který prohlásí: „Je mi sotva dvanáct a jsem designér!“ Obratem to doloží tiše vrčící mobilní robot, kterého sestrojil.
Schuyler je z generace dětí, které rostou do světa vybaveného možnostmi, o nichž se starším generacím ani nemohlo zdát. Svůj první počítač dostal ve čtyřech letech a teď, v páté třídě základní školy, přes mobilní tablet využívá výpočetní výkon supercomputingu při realizaci svých klukovských nápadů. K dispozici má špičkový software, který je díky Autodesku a Googlu zdarma a celou jeho výkonnou dílnou je levná 3D tiskárna. Laik žasne, profesionál se diví – a takové dítě může jen pokrčit rameny, protože mu to přijde zcela normální, snad jako nám kdysi stavebnice Merkur nebo ježek v kleci.
V takovémto případě se hranice mezi profesionálem a spotřebitelem stírá. A je opravdu velmi dobře, že s přičiněním Carla Basse věnuje finančně silný Autodesk část svých zdrojů do podpory a rozvoje technologií, jež celkově přispívají k propagaci inovací mezi širokou veřejností. Takové iniciativy je bez diskusí potřeba.
Uvědomte si, že dokážete víc
Technologický ředitel Autodesku Jeff Kowalski je vynikající řečník – tak dobrý, až mu jeden ze zahraničních novinářů po skončení přednášky navrhl, zda by nechtěl komentovat populární dokumenty na kanálu Discovery. Smyslem Jeffova entrée přitom bylo představit vizi, jíž se Autodesk hodlá řídit ve svém současném byznysu.
Upozorňuje na to, že tím, co nám otevírá nové obzory a pomáhá lidstvu v pokroku, jsou nové nástroje, jež si dokážeme osvojit. „Na svět pohlížíme skrze naše nástroje,“ říká, ukazujíc přitom na miliony let starý pazourek, tichý artefakt, který v naší minulosti zanechal nesmazatelnou stopu. Do toho však upozorňuje na to, že nástroje pomáhají v našem rozvoji, ale zároveň nás omezují. Pokud si nějaký nástroj osvojíme, stáváme se do určité míry závislí na hranicích toho, co nám umožňuje a může nám potom unikat pokrok v podobě nových nástrojů, s jejichž uchopením z nějakých důvodů váháme.
Upozorňuje tak nepřímo na to, že jsou zde dnes technologie, s jejichž přispěním můžeme dosáhnout v technice dosud netušených hranic. Chce to ale změnit myšlení, abyste se mohli posunout dál. Je to zřejmě narážka na cloud a na to, jak právě tato technologie ovlivňuje činnost Autodesku stejně jako dalších IT firem po celém světě.
Cloud pomáhá tehdy, kdy je třeba
Autodesk vydělává peníze na bázi několika docela různých obchodních modelů – prodává profesionální desktopový software jednotlivě nebo po balících (tzv. Suites), k tomu poskytuje taktéž profesionální předplacenou podporu a v posledních letech se věnuje i prodeji drobných aplikací, jako jsou například „hračky“ z řady 123D, nabízené za ceny docela směšné, nebo zcela zdarma.
Na všech těchto frontách slaví úspěch, nyní se však vydává na pole neorané, když k nabídce profesionálních a poměrně nákladních softwarů ze své standardní nabídky přidává aplikace na cloudové infrastruktuře. Zdá se přitom, že v jejich případě alespoň pro začátek půjde cestou doplňkových nástrojů, které rozšiřují možnosti desktopových systémů. Například tím, že poskytnou vysoký výkon a rychlost při kalkulaci simulací nebo při zpracování vizualizací.
Některé tyto nadstavbové služby, jako třeba Simulation 360, již dobře známe – představeny byly v uplynulých měsících i českým uživatelům. Konference Autodesk University 2012 ale poprvé přinesla nový softwarový produkt, který by šlo s trochou nadsázky označit za budoucnost CADu jako takového, tedy z pohledu firmy Autodesk.
Novinka Autodesk Fusion 360 (mimochodem, všimněte si, že nikoliv ten známý „Inventor Fusion“, ale prostě „Fusion“) se dá chápat jako nová generace CAD softwaru, který ve své podstatě řeší jeden z nejpalčivějších problémů konstruktérské praxe – tedy práci s rozličnými formáty CAD dat a různými způsoby tvorby 3D geometrie.
Co přinese Autodesk Fusion 360?
Číslovka 360 předurčuje, že se jedná o cloudovou aplikaci, ke které se připojujete z prostředí internetového prohlížeče na PC nebo na Macu.
Prezentace na konferenci byly demonstrovány na Mac OS X, což Evropan možná příliš nedocení, ale v USA je Apple zkrátka a dobře „in“. A pokud máte svoje produkty na Applu, tak jste pro zákazníky zřejmě nějakým způsobem přitažlivější.
K softwarové službě Fusion 360 se přihlašujete přes tzv. „tenkého klienta“ ve svém vlastním počítači. Po přihlášení vidíte seznam vašich projektů, tedy souborů, k nimž máte přístup za účelem revize nebo vlastních úprav. Takovým projektem může být například samotný model, tvorba obráběcí strategie, nebo pevnostní simulace.
Aplikace využívá technologie T-Splines, kterou dříve Autodesk získal akvizicí (jednalo se o plug-in pro načítání geometrie v různých formátech). Díky tomu je cloudový „CAD systém“ Fusion 360 schopen pracovat se soubory z mnoha jiných CAD systémů, které při načítání automaticky převádí do svého vlastního formátu. Takto můžete pracovat např. s daty z programů Pro/Engineer, Catia, NX, SolidWorks atd. (a samozřejmě také z Autodesk Inventoru). Když otevřete zvolený projekt, zobrazí se mj. časová osa (tzv. „decision tree“) zachycující klíčové fáze návrhu. Automaticky vytvářené snapshoty pomáhají zorientovat se ve vývoji předcházejících konstrukčních rozhodnutí, takže můžete dodatečně jasně vyhodnotit, zda jste se ve svých úvahách ubírali tím nejlepším možným směrem.
Fusion znamená propojení všeho
Rozhraní aplikace je ve srovnání s klasickým Autodesk Inventorem poněkud nezvyklé. Pravděpodobně je však můžeme chápat jako zárodek některé z budoucích linií Inventoru, ale také Revitu a dalších programů od Autodesku. Mnoho z nich totiž pomalu, ale jistě, získává postupně dodatky s číslovkou 360 na konci. Je proto docela možné, že právě Fusion 360 bude jakousi spojující platformou, podhoubím, které sjednotí všechny nástroje do jednoho funkčního celku. Za připomenutí stojí, že vedle už zmíněných aplikací Simulation 360 a Fusion 360 existuje již také PLM 360, BIM 360 a další budou přibývat.
Klíčovou součástí nového produktu Fusion 360 je integrovaný CAM systém, který Autodesk získal vloni akvizicí firmy HSMWorks. Hodí se připomenout, že Autodesk byl – dokonce jakožto největší výrobce CAD softwaru na světě – jedinou z velkých firem, které v nabídce CAM chyběl. Carl Bass se přitom už v roce 2010 nechal slyšet, že se zajímá o možnosti zjednodušení CAM nástrojů způsobem, jakým to dokázal přímý modelář Inventor Fusion v oblasti konstruování v rámci CAD softwaru.
O tom, jaké CAM nástroje přinese Fusion 360, se sice zatím můžeme jenom dohadovat, zároveň však lze i zde očekávat snahu o „demokratizaci“, jakou znamenal AutoCAD pro 2D kreslení nebo třeba PLM 360 pro komplexní správu dat.
Značku HSMWorks si přitom Autodesk nevybral náhodou – právě tento CAM systém je totiž ideálním adeptem pro migraci do podoby cloudové služby. Již od počátku byl vyvíjen v 64bitové verzi s podporou vícejádrových operací, přičemž obráběcí dráhy jsou vypočítávány procesorem, nikoliv grafickým adaptérem. Díky tomu lze tento software zavést do cloudu a libovolnou úlohu zpracovat na všech v tu chvíli dostupných procesorech, čímž se ohromným způsobem zrychluje doba výpočtu, která může být jinak u tvarově náročných zadání velmi dlouhá.
Budoucnost softwaru i lidstva
Konference Autodesk University 2012 byla tradičně ohromnou událostí, plnou inspirativních idejí, setkání a projektů, které tento svět posouvají kupředu. K cestě do Las Vegas přilákala na osm tisíc návštěvníků z více než stovky zemí, pro které bylo v luxusním hotelu Mandalay Bay připraveno 750 přednášek a školení.
A povídat si budou mít o čem všichni i při následujícím ročníku, neboť z některých vizí, jež zazněly při tom posledním, docela mrazí v zádech – třeba jako z té, že v roce 2050 bude žít na Zemi dle propočtů asi 9 miliard lidí a nedlouho poté jejich počet přesáhne možnosti zdrojů naší planety. Na to musí ta uvědomělejší a vzdělanější část lidstva reagovat dřív, než bude pozdě.
KOMENTÁŘ: Kam míří „nový“ Autodesk?
Autodesk v březnu inovoval svoji korporátní identitu včetně loga a přitom představil novinky ve své nabídce aplikací pro profesionály. Stále jsou rozvrstveny do oborově zaměřených balíčků, označovaných jako Suites. Některé jejich výbavové stupně byly obohaceny o další aplikace, dříve dostupné pouze v dražších sadách. Tímto došlo k rozšíření dostupnosti zejména aplikací Autodesk 3ds Max a Autodesk Showcase.
Postupný vývoj přinesl zlepšení při komunikaci mezi jednotlivými aplikacemi – důkazem toho by měla být lepší interoperabilita mezi trojicí AutoCAD-Inventor-Revit. Vedle toho přibyly dvě zcela nové pomocné aplikace, Autodesk ReCap pro zpracování mračen bodů získaných prostorovou digitalizací nebo fotografováním a dále Autodesk InfraWorks, pomůcka pro zachycování prvotních konceptů při tvorbě infrastrukturních projektů (existuje i v cloudové verzi InfraWorks 360).
Napříč celým portfoliem Suites se pak prolíná několik praktických programů, například Autodesk Raster Design pro vektorizaci rastrových obrazů nebo nová geolokační funkce pro umístění návrhu do virtuálního terénu dle skutečných souřadnic.
Tím se dostáváme ke cloudovým službám, které má k dispozici každý zákazník Autodesku a může s jejich pomocí za příplatek rozšiřovat schopnosti a výkon zakoupených aplikací. Nabízeny jsou např. on-line produkty pro renderování vizualizací, CFD výpočty, simulace, energetické analýzy, nebo třeba velmi populární AutoCAD WS.
Na podporu „oblíbenosti“ cloudových služeb mezi zákazníky Autodesku bylo zmíněno několik zajímavých čísel. Například 20 milionů registrací do služby Autodesk 360, z toho skoro polovina jen za necelou čtvrtinu letošního roku, dva miliony vizualizací zpracovaných renderovacím servisem, anebo jedenáct milionů stažení AutoCADu WS.
Komunikace týkající se cloudu byla znatelně střídmější, než v předchozích letech. Cloud jednoznačně zůstával v pozadí klasických produktových balíčků a zmiňován byl pouze v náznacích, jako služby navíc. Zcela opomenut byl potom vloni akvizovaný CAM software HSMWorks. Na druhou stranu bylo slíbeno, že se letos dočkáme několika zajímavých oznámení, jež se budou týkat právě především cloudu.
Text a fotografie Jan Homola.
www.caxmix.cz
