Ten žebříček je bezpochyby prestižní, možná dokonce „nejprestižnější“ a firmy v něm jsou bezpochyby inovativní, možná dokonce „nejinovativnější“. Zároveň je ten žebříček ale taky tak trochu divný.
Když si projdete seznam „100 nejinovativnějších firem světa“, jehož letošní aktualizaci nedávno Forbes zveřejnil, narazíte v něm zejména na protřelá jména nejproslulejších světových korporací, případně „trendy“ firem, které teprve dozrávají ze start-upových fází, leč vynikají svým obchodním úspěchem, takže se dostávají do hledáčku autorů podobných přehledů.
Absolutně nemám pochyb o tom, že Dassault Systèmes do takového výčtu patří. Technologie, které tato firma produkuje, představují opravdovou špičku v oblasti podpory vývoje výrobků a „virtuálních světů“. Nemám teď na mysli nemastně-neslaný marketing kolem těžkopádné značky 3D Experience, ale ony reálné technologie, co se za touto značkou skrývají. Pro ně si Dassault Systèmes svoji – letos jednatřicátou pozici – v žebříčku Forbesu zaslouží.
A zasloužili by si ji i další, kteří se v něm nevyskytují. Skutečnost, proč jsem žebříček označil za divný, pak vychází z nepochopení, proč v něm figurují firmy, jako globální kavárenský fast-food Starbucks (19. příčka), výrobce slazených vod PepsiCo (58. příčka) a někteří další, jejichž pozice by možná mohli obsadit jiní skuteční inovátoři, jejichž „vynálezy“ nespočívají ve vymýšlení méně nezdravých chemikálií do prefabrikovaných potravin.
Ačkoliv, možná by pak ten žebříček už nebyl tak „prestižní“, když by nečerpal potenciál z prestiže a globální známosti oceněných firem. Nakonec je potřeba dodat, že se do něj nedostanete, pokud vaše firma alespoň sedm let nezveřejňuje údaje o svém hospodaření a její tržní kapitalizace nepřesahuje 10 miliard dolarů.
