Vědeckofantastická literatura v minulosti vyprodukovala mnoho vizí toho, jak by mohl vypadat svět v roce 2000 a poté. Jednou z docela častých představ byla auta bez řidičů – a to se nyní doopravdy stává skutečností.
Ačkoliv převážná většina idejí našich předchůdců o budoucnosti působí až směšně naivně, na konci května roku 2014 se jedna z myšlenek takzvaných retrofuturistů přiblížila ke skutečnosti, když na americkou silnici poprvé oficiálně vyjel prototyp osobního automobilu, který nemá volant a nepotřebuje řidiče. Za jeho vývojem stojí firma Google, jež by s trochou štěstí mohla způsobit skutečnou mobilní revoluci – leč těžko domýšlet dopady takového převratu mimo rámec většího životního prostoru a čistšího vzduchu ve městech, když výroba tradičních automobilů přímo i zprostředkovaně hraje v celosvětovém hospodářství velmi důležitou roli a jakékoliv větší otřesy v této branži pociťují peněženky spotřebitelů, i když si zrovna nekupují nový vůz.
Autonomní automobil od Googlu prozatím vypadá velmi prostě a je na hony vzdálen představám dávných kreslířů, kteří předpovídali zachování podoby silničních korábů včetně volantů a vesměs všech prvků v autech obvyklých. Jen s tím rozdílem, že při jízdě na dálnici může řidič bez rizika volant pustit a věnovat se konverzaci s posádkou, včetně krácení chvíle třeba dominem.
O tom, jak budou fungovat auta za několik desetiletí, však nesní jenom internetoví vizionáři, nýbrž i ti z řad výrobců automobilů. Třeba firma Dailmer před časem uspořádala workshop pro mladé intelektuály, kteří se upnuli k myšlence, že by auta měla města nikoliv blokovat, ale naopak městům něco vracet. Na půdě automobilky, která stojí za značkami Mercedes-Benz či Smart, tak vznikla představa o futuristických automaticky řízených vozidlech, jež plní zdaleka víc, než jen roli dopravního prostředku.
Auto jako spotřební zboží
Představte si, že jezdíte autem denně do práce a to na vás po celou vaši pracovní dobu čeká odstavené na parkovišti či u chodníku, kde pouze zabírá městský prostor. Inteligentní elektroauta budoucnosti by se mohla řadit v jakýchsi slotech, kde by po dobu vaší nepřítomnosti plnila spoustu praktických funkcí. Například jejich stěny – interaktivní obrazovky – by mohly zobrazovat reklamy anebo informační tabule. Taková auta, doslova napěchovaná nejrůznějšími senzory a nepřetržitě pozorující své okolí, by dokázala sledovat kolemjdoucí chodce a v případě hrozícího nebezpečí tomuto zabránit – zvukovým či světelným signálem, v případě krize pak samovolným kontaktováním linky 112.
Pokud jsme zmínili zobrazování reklamy, byl by to jen jeden ze zdrojů příjmů, které by taková auta mohla vytvářet. Pokud byste příliš majetnicky na svém vozu nelpěli, mohl by se jako automatizovaný služebník po dobu vaší absence nabízet zájemcům jako soukromá taxislužba. Po vašem návratu k autu byste pouze zkontrolovali, kolik váš vůz během dne vydělal a odjeli s ním domů…
Zní to utopicky? Pravděpodobně podobně jako padesát let stará představa o tom, že v jednadvacátém století vyjede na silnice automobil bez řidiče.
Připravil Jan Homola. Obrazový doprovod: (1) Google, (2) Günter Radtke, (3) Daimler.
