Rick Chin je původem strojní inženýr a jeden ze služebně nejstarších zaměstnanců firmy SolidWorks. Jeho úkolem je odhalovat nové příležitosti pro další rozvoj CAD softwaru. Na konferenci SolidWorks World 2011 jsme mu položili několik otázek.
Na vaší vizitce je napsáno „ředitel produktových inovací“. Co takové zaměstnání pod střechou SolidWorksu obnáší?
Je to docela zajímavá práce. Mým úkolem je přicházet s nápady na nové programy, k čemuž krom jiného využíváme průzkumy mezi našimi uživateli. Klíčová je praktičnost takových aplikací a také jejich dostupnost. Takto spatřil světlo světa například software SolidWorks Sustainability pro vyhodnocování ekologických aspektů návrhu, který jsme představili zhruba před dvěma roky.
Z čeho vychází inspirace pro vývoj nových produktů? Podle čeho rozhodujete, na jaké funkce se máte zaměřit?
Pro mě jsou na prvním místě vždy zákazníci. Podstatné je odhalit, co v nich vzbuzuje emoce. Nejlepší produkt je takový, který přemění frustraci na pocit ovládnutí. Frustrace vychází z toho, že je tu velký problém, jenž musíte vyřešit, jenže jeho zvládnutí je mimo vaše možnosti. Výsledkem je vaše zklamání. Když vytvoříme nástroj, s jehož pomocí získáte nad situací úplnou kontrolu a svůj úkol zvládnete, cítíte se silný. Získáte dobrý pocit. Z toho čerpá moje práce – hledám, co uživatele nejvíce zajímá, co jim dělá vrásky, a hledám řešení.
Kolik času zabere příprava zcela nového softwaru, jakým byl například zmíněný SolidWorks Sustainability?
Zrovna tuto aplikaci se podařilo připravit velmi rychle, zhruba během jednoho roku. Běžná doba vývojového cyklu činí jinak dva až tři roky. Začíná se holým konceptem, který pak rozvíjíme podle praktických potřeb potenciálních zákazníků, jež zjišťujeme průzkumem.
V SolidWorksu pracujete od samého založení společnosti v roce 1995. Zažil jste všechny jeho ředitele, od Jona Hirschticka, přes Johna McEleneye a Jeffa Raye po čerstvě zvoleného Bertranda Sicota. Měnil se nějak přístup k vývoji vašeho CAD systému pod vlivem toho, kdo byl zrovna v čele firmy?
Ty hlavní změny, kterými prochází náš přístup k rozvoji SolidWorksu, vycházejí hlavně z toho, jak se mění potřeby našich zákazníků. Když jsme s naším programem v polovině devadesátých let začínali, vstupovali jsme doslova na „divoký Západ“. Byli jsme průkopníci nových funkcí a nástrojů, o něž si uživatelé říkali. Dnes je SolidWorks velmi vyspělý a robustní produkt, který pokrývá potřeby mnoha odlišných oborů. Potřeby, požadavky a očekávání zákazníků se tedy od těch dřívějších dost liší. To co tu máme nyní, je obrovská mašinerie, do níž je zapojené ohromné množství lidí – uživatelů, našich partnerů… a v tomto systému je potřeba zajistit, abychom zvládali reagovat na všechny důležité požadavky. V důsledku toho je stále náročnější udržování disciplíny a myslím, že to se u nás vždy dařilo.
V jakých směrech se budou ubírat vaše snahy při dalším vývoji vašeho CAD softwaru?
Paradigma 3D navrhování už bylo úspěšně nastoleno. Nejde už o to, jak přivést uživatele z 2D na 3D, ale o další rozvoj prostorového navrhování. Přitom však musíme být opatrní – máme totiž moc ovlivňovat skrze naše nástroje způsoby, jakými naši zákazníci pracují. Musíme proto sledovat, na jaké konkrétní limity se v praxi naráží a tato omezení řešit. V poslední době se zaměřujeme na hardware. Na to, jakým způsobem je v souvislosti s CAD softwarem používán. Zajímá nás, jak funguje interakce mezi uživatelem a návrhem, na němž pracuje. Jaká používá vstupní a výstupní zařízení, kolik monitorů, jakou myš, zda má i trackball a tak dále. Tuto oblast v prostředí CAD systémů nikdo už nejméně dvacet let systematicky nesleduje a nerozvíjí. V dobách velkých pracovních stanic existoval pro uživatele tehdy velmi drahých CAD systémů dokonce i speciální nábytek. I takto se dosahovalo vyšší produktivity.
Když se rozhlédnu, vidím, že vy i spousta vašich kolegů nosí pod paží Apple iPad. Jsou právě tablety zařízením, na něž se mají CAD systémy zamířit v nejbližších letech?
U dotykových zařízení vyhodnocujeme potenciál podobně jako u několika dalších rozhraní. Musíme sledovat, jakým způsobem lidé pracují, v jakých prostředích se pohybují, jaké používají přístroje pro konkrétní pracovní úkoly a podle toho vytvářet optimální aplikace. Tablet iPad je krásným příkladem takového nástroje, jehož design je zcela podřízen předpokládaným způsobům použití. Dovedu si představit, že spolehlivě poslouží jako nosič instrukčních informací, videonávodů nebo montážních manuálů, ale vytváření CAD obsahu bude nadále doménou výkonných stolních počítačů.
Co v oblasti počítačového navrhování považujete za nejpalčivější problém, který dosud nebyl vyřešen?
Jeden tu je a je poměrně zábavné, že jsme se s ním potýkali už v roce 1997, kdy jsem vyvinul svůj první produkt a od té doby se toho moc nezměnilo. Stále je to výzva a možná taky vždycky bude – mluvím o komunikaci mezi konstruktéry. Nehledě na to, kolik jsme za ty roky vyvinuli zlepšujících nástrojů a zjednodušení, výměna návrhových dat je stále velký problém. Důvodem je používání rozdílných CAD systémů společně s komplikovaností konstrukčních informací. Myslím si, že komunikace v designu bude ještě dlouho náročná.
