Mohu-li soudit na základě diskusí, které jsem během Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně vedl s mnoha našimi čtenáři, vypadá to, jako by SolidWorks používal průměrně každý druhý z nich. Nebojím se tedy, že by další z příspěvků v našem seriálu o nové verzi 2012 nedopadl na úrodnou půdu.
Mezinárodní tisková konference uspořádaná v polovině září v Praze poukázala nejen na novinky v aktuální verzi SolidWorksu. V prezentaci, kterou vedl Uwe Burk, bylo v několika bodech připomenuto také to, čím tento systém a jeho vývojáři přispěli k celkovému pokroku v CAD softwaru, jenž časem následovali i ostatní výrobci.
Už vůbec první SolidWorks 95 se nesl v duchu malé revoluce – pro uživatele strojírenských CAD aplikací znamenal přechod z náročných unixových stanic k podstatně dostupnějším osobním počítačům s operačním systémem Windows. Průvan do cenové politiky tehdejších programů tohoto ražení vnesla cena začínající na čtyřech tisících dolarů za licenci, když nejbližší konkurence prodávala software od osmnácti tisíc výš.
První verze: SolidWorks 95
Velkým příslibem, který si SolidWorks drží doposud, bylo jeho snadné pochopení a zvládnutí, namísto obvyklých tří měsíců školení stačí třídenní trénink, to ostatní už „přijde samo“. Výrazně k tomu přispívá i vřelý vztah DS SolidWorks k Microsoftu a jeho řešením. Díky využívání rozhraní Microsoft Foundation Library se systém SolidWorks vždy velmi podobá soudobé verzi kancelářského balíku MS Office a tudíž už na první pohled působí na uživatele logicky a podvědomě.
Pamětníci, kteří už v devadesátých letech pracovali s jinými 3D CAD systémy si pak určitě vybaví ještě jednu změnu vnesenou SolidWorksem 95 – zobrazení modelovaných objektů ve formě stínovaných barevných vizualizací namísto tenkrát obvyklého drátového modelu na černém pozadí. Tato vizuální atraktivita je dnes vlastní všem úspěšným CAD systémům, nicméně pro SolidWorks je to jistý druh „trademarku“, který s sebou nese od první verze.
Takto vypadal SolidWorks 2000
Další novinky přinášel průběžný vývoj, nicméně za další zlomovou verzi lze označit SolidWorks 2000, který přinesl zdokonalené funkční prvky Lightweight Components. Tyto byly do systému zavedeny v roce 1998 a jejich smyslem je významné zrychlení práce s velkými sestavami díky tomu, že se vybrané prvky do paměti načítají pouze v informačně omezené podobě, která však pro daný účel v určitou chvíli zcela dostačuje. Společně se SolidWorks 2000 konstruktéři přivítali i dalšího praktického pomocníka – aplikaci eDrawings pro pohodlné sdílení a připomínkování strojírenských dat.
Hovoříme-li o milnících, které v historii tohoto CADu vyčnívají nad každodenní sled událostí, nelze opomenout ani SolidWorks 2008. V něm jste se mohli poprvé setkat se zcela přepracovaným uživatelským rozhraním inspirovaným kancelářskou sadou Office 2007 a také s užitečnými funkcemi Instant3D (pomůcky pro rychlé změny geometrie) a Xpress Tools (zjednodušené verze profesionálních aplikací, například pro technické analýzy, dostupné pro každého uživatele SolidWorksu).
SolidWorks 2008 přinesl funkce Instant3D
V mezidobí k tomu přibyly důležité nové aplikace SolidWorks Enterprise PDM, reprezentující výkonný systém pro správu inženýrských dat, SolidWorks Simulation pro řešení analýz, výpočtů a simulací a také modul Electrical Routing pro navrhování elektrotechnických rozvodů.
V posledních letech se SolidWorks rozrůstá o další doplňkový software, který rozšiřuje obzory konstruktérů i do oblastí, o kterých dosud neměli důvod příliš uvažovat. Například SolidWorks Sustainability přidává funkce pro sledování a vyhodnocování dopadů návrhu na životní prostředí, zcela nový modul Costing, uvedený ve verzi 2012 pak rozšiřuje konstruktérské pracoviště o možnost zpracování cenových kalkulací pro vyvíjené výrobky. O nich si povíme detailněji zase někdy příště.
