Rekordních 5 650 účastníků z třiačtyřiceti zemí světa přilákala v polovině února do kalifornského San Diega konference SolidWorks World 2012. Stejná, jako předchozích třináct ročníků a přitom pocitově úplně jiná, než kdy dříve.
Pokud by na konferenci přijel člověk, který vynechal poslední dva nebo tři ročníky, jen těžko by se orientoval v tom, s kým má tu čest na hlavním pódiu. Hirschtick, O’Malley, Hiss… prakticky všechny stálice, na které jsme byli dlouhé roky zvyklí, z jeviště zmizely a nahradily je nové tváře. Velká personální obměna nám představila nejprve nového generálního ředitele, jímž se po Jeffu Rayovi stal Bertrand Sicot, následně také nového viceprezidenta výzkumu a vývoje, kterým je od letoška Gian Paolo Bassi a čím dál větší prostor patří vizionářskému šéfovi celé Dassault Systèmes – šarmantní Bernard Charlès má zcela evidentně naprosto jasnou představu, kam směřovat další vývoj SolidWorksu.
Sjednocujícím prvkem 14. ročníku konference, a také hlavním hrdinou
úvodní znělky, je fantastický robot NAO.
Co bude dál však není tak úplně jasné samotným návštěvníkům. Ve vzduchu visí otázky, které nikdo oficiálně nezodpověděl. Čistě a jen v rovině spekulací se tak lze dohadovat, zda náhlý odchod někdejších zakladatelů firmy SolidWorks před koncem loňského roku měl jakoukoliv souvislost s budoucí podobou stejnojmenného softwaru. Kdekdo zde má ještě v živé paměti marketingové fiasko s ohlášením cloudové verze 3D CAD systému před dvěma lety, jehož jediným dosavadním výsledkem je to, že top management Dassault Systèmes při každé příležitosti zdůrazňuje, že uživatelům nehodlá brát platformu, na kterou jsou zvyklí a „bude čistě na vás, zda a kdy se rozhodnete přejít“. Totéž i letos, ač stále není vůbec zřejmé, na co a kam přejít… že by odpověď přinesly zbylé dva dny konference, jež máme před sebou?
5 650 lidí, kteří mají k SolidWorksu nějaký vztah, každý den pojme,
poučí a nasytí prostory konferenčního centra v San Diegu
Toho nevyřčeného je zde víc a běžný návštěvník snad ani nepostřehne lehké narážky na tuto situaci, vyplývající tu a tam i ze slov klíčových řečníků, jako když například Bernard Charlès s úsměvem poplácal svého podřízeného Bertranda po zádech, hledíc přitom do publika na jeho předchůdce, s úsměvem pronášejíc: „Vidíš, Jeff taky přežil, je tady.“
Zdaleka největším tajemstvím je druhý den konference – co přinese, zjistíme už zítra. Není známo, komu bude patřit pódium během hlavního programu, ani jaká oznámení můžeme čekat. Bude to něco VELKÉHO? V pondělí jsme se dozvěděli pouze to, co už každý, kdo SolidWorks sleduje, či používá, dobře zná – vývojové týmy se v posledních verzích soustředí na zlepšování uživatelského komfortu, zdokonalují drobné nástroje pro jejich efektivnější používání a krom toho do každé verze přidají něco navíc, jako třeba rychlejší prohlížení velkých sestav nebo kalkulace nákladů.
SolidWorks mají plně v rukou tito dva usměvaví Francouzi, Bernard Charlès a Bertrand Sicot.
Pakliže zde cítím velká očekávání, zkusím se s vámi podělit o to, co si myslím, že by se mohlo stát – a co by jistě řada uživatelů nakonec i z logických důvodů uvítala. Následující řádky jsou NAPROSTÁ SPEKULACE, mimo rámec čehokoliv, co by zde dosud zaznělo. To jen jeden technický novinář, mírně zmatený z nijakosti sdělení, jež přineslo entrée čtrnáctého ročníku největší konference pro uživatele strojařského CADu na světě, spřádá myšlenkové konstrukce z nitek náznaků, které však žádnými náznaky být nemusejí.
Vstupními parametry pro toto individuální věštění je:
- loňský odchod klíčových pracovníků, kteří se významnou měrou podíleli na tom, jak dnes SolidWorks funguje a vypadá,
- nový viceprezident výzkumu a vývoje, který na tiskové konferenci jen tak mimochodem ocenil, že „Dassault Systémes má ohromné bohatství ve svém softwarovém portfoliu“, přičemž zdůraznil, že je to JEJÍ softwarové portfolio, jež vyvinula a vlastní do poslední řádky zdrojového kódu,
- naprostá nevědomost ohledně dříve prezentované a potom zcela utlumené „cloudové“ verze SolidWorksu, v jejíž programové liště se tenkrát mihlo označení „V6“,
- a nakonec pocit, že tato konference nutně potřebuje jakékoliv zásadní produktové ohlášení, jinak bude znamenat jeden nejméně zajímavých ročníků, jež SolidWorks World přinesl.
Zkrátka a dobře si myslím, že by budoucí verze SolidWorksu MOHLA běžet na novém programovém jádře. Na jádře příbuzném systému Catia. Bylo by to logické dovršení patnáct let staré akvizice, jímž by Dassault Systèmes očistila své produktové portfolio o cizorodý prvek – grafické jádro Parasolid, licencované konkurenční firmou Siemens PLM Software. Přiblížila by SolidWorks své špičkové produktové linii V6 a v neposlední řadě překonala zcela zásadní problém, kterým je kompatibilita mezi SolidWorksem a Catií, schopnost tolik žádaná uživateli obou těchto aplikací.
Je docela možné, že nás zde nic takového nepotká. Aspoň letos, prozatím. Ale stejně tak je příjemné pustit si fantazii na špacír a pro jednou si takto fabulovat. Odpovědi na sebe nenechají dlouho čekat.
Bernard Charlès pro vás má něco opravdu velkého. Říká tomu 3D Experience.
