Institut dopravy spolupracuje s katedrami a fakultami VŠB-TU Ostrava na vývoji a konstrukci studentské formule. V současné době se dokončuje první prototyp a bez CAD/CAM/CAE podpory by se konstrukční část neobešla.
První myšlenku zapojit se do projektu přinesl jeho dnešní hlavní manažer Aleš Slíva, ředitel Institutu dopravy. V našem interview jsme se pokusili odhalit, v čem spočívá konstrukční návrh a vývoj studentské formule a jaké mají možnosti studenti, podílející se na projektu.
Na projektu studentské formule se podílí studenti a zaměstnanci univerzity. Můžete čtenářům představit vývojový tým formule a kolik je do projektu zapojeno studentů?
Aleš Slíva, VŠB: Vývojový tým studentské formule na VŠB-TU Ostrava je složen ze stálých členů pevného jádra ve skupině pěti studentů a tří pedagogů a dále se na vývoji i konstrukci podílí asi třicet studentů, kteří řeší aktuální úkoly krátkodobého i dlouhodobého charakteru dle potřeby situace dané aktuálním požadavkem při vývoji formule. Jedná se zejména o studenty modelující a navrhující jednotlivé komponenty konstrukčního zaměření, studenty oboru Průmyslový design a studenty řešící elektronickou část vozidla. Zapojeni jsou studenti Fakulty strojní napříč drtivou většinou kateder pod patronací Institutu dopravy, ale také studenti z jiných fakult, kteří se sami přihlásili do projektu a mají silnou motivaci spolupodílet se na vývoji formule. Důležitá je součinnost týmu, perfektně odvedená načasovaná práce a především již zmiňovaná motivace studentů, protože bez ní by nebylo možné dosáhnout požadovaného cíle. Do projektu se hlásí s rozvojem prací a již hmatatelnými výsledky stále více studentů, které budeme v budoucnu směřovat na rozvoj druhého prototypu, na nějž jsme získali finanční podporu a stále hledáme nové zdroje financování od sponzorů.
Kdy se zrodila první myšlenka zapojit se do projektu studentské formule na vaší univerzitě?
Myšlenka se zrodila v hlavách studentů a pedagogů Institutu dopravy Fakulty strojní před více než rokem a i přes odpor některých silně skeptických kolegů se tuto myšlenku podařilo prosadit.
Návrh karoserie a design formule hraje v soutěži významnou roli. Karoserie je přísně hodnocena z hlediska rozměrů a váhy rámu. Jakým způsobem probíhal její návrh?
Návrh karoserie je v podstatě druhá nejdůležitější hodnocená část formule v soutěži studentských formulí SAE. Naštěstí máme v rámci univerzity silný tým studentů průmyslového designu, kteří řeší design a ergonometrii důležitých částí formule. Nejprve byly realizovány čtyři modely formulí v měřítku 1:5 a z nich vybrán jeden model, který se dále vyvíjí a propracovává v měřítku 1:10. Ten bude zásadní pro výsledné frézování formy a řešení karoserie. V současné době máme připraveno několik řešení formule od pokrytí laminátem až po kompozitní karbonovou konstrukci či jejich vzájemnou kombinaci. To bude asi nejtěžší oříšek, protože budeme potřebovat technologickou pomoc ze strany firemní spolupráce z průmyslu při vývoji.
Jaké softwarové nástroje CAD/CAM/CAE podpory používáte?
Používáme celou řadu produktů různých firem od softwaru konstrukčního zaměření jako je Inventor, Catia, SolidWorks a Pro/Engineer a výpočtové softwary Ansys, Fluent, Adams apod. Se softwarem jsme spokojeni nadmíru, nicméně je nutné v rámci jednotné koncepce si vybrat jeden typ softwaru včetně všech podpůrných aplikací a v tomto hned od začátku postupovat s jasnými pravidly při kreslení jednotlivých komponentů vícero studenty, tj. mít jeden referenční bod a používat referenční roviny. Jsou to školácké chyby, ale i my se učíme a je trestuhodné chybu udělat, ale ještě větším trestem je chybu si neuvědomit a dělat ji opakovaně. Z tohoto pohledu také postupujeme, stále se učíme, vylepšujeme a zdokonalujeme myšlenky, návrhy a řešení konstrukce formule.
Výroba studentské formule se neobejde bez finanční podpory a sponzorských darů. Jak se podílí na vývoji formule průmysloví partneři?
Zpočátku bylo obtížné sehnat finance a spousta kolegů se na nás dívala přes prsty, proč vůbec projekt rozvíjíme. Postupem času i ti největší skeptici už nepřevracejí oči a snaží se zapojit do procesu vývoje. Sponzoři u prvotního vývoje první formule nejsou moc vidět, až teprve s rozvojem hmatatelných konstrukcí formule se nám hlásí sami a žádají o spolupráci na vývoji. Je to pro ně prestižní a zejména mediální záležitost. Navíc studenty baví, když mohou na formuli pracovat a také firmy se zapojují do dění a mohou si šikovné studenty vybírat přímo z týmu formule po zakončení jejich studia. Sponzoři mohou formou daru přímo přispět na vývoji formule a tyto prostředky budou použity na nákup materiálu a komponentů nebo mohou pomoci s rozvojem technologie vyvíjené formule. V současné době intenzivně sháníme firmu, která nám pomůže s vývojem karbonové karosérie a do budoucna i s monokokem. Pro samotné firmy nabízíme jejich medializaci na karosérii formule, účast na veletrzích, výstavách, seminářích, akcích a zejména závodech formule, ale také medializaci v internetových databázích, internetových stránkách a medializaci formule v masmédiích. Firmy zejména v zahraničí chápou svou povinnost účasti na těchto akcích, která přiláká mladé lidi tolik potřebné pro rozvoj jejich firmy a zejména automobilového průmyslu. V České republice se blýská na lepší časy i v této oblasti a firmy pociťují silný nedostatek odborníků a techniků a samy chápou, že pro to musí něco udělat. Tím je myšleno podpořit mladé lidi například touto formou.
U nás jsou do soutěže zapojeny ČVUT a ČZU v Praze, VUT v Brně a ZČU v Plzni. V čem bude vynikat formule VŠB-TU Ostrava oproti ostatním českým týmům?
Celkem jsou v České republice zatím čtyři týmy studentské formule, které mají dost velký náskok, protože jedna z univerzit vyvíjí již šestý prototyp formule. My se však snažíme vyvarovat se chyb těchto týmů a s postupem moderních dostupných technologií dochází ke zkracování vzdáleností toku informací. Doufáme, že tento rozdíl ve vývojích formulí budeme rychle dohánět a toho se nebojíme. Přece jenom my na severní Moravě jsme schopni pracovat a odvádět poctivou práci za relativně malý peníz a vážit si schopných a hlavně pracovitých lidí. Navíc náš region, co se týká automobilového průmyslu, je protkán různými firmami s českým i zahraničním kapitálem a se schopnými odborníky, připravenými pomoci v případě potřeby. Předpokládáme, že do budoucna máme pevnou základnu pro svou originální výrobu konstrukčních prvků formule a zejména silný designérský tým, který sídlí přímo na Fakultě strojní. To je velká devize pro nás, protože některé týmy toto zázemí nemají.
První prototyp formule se zdárně blíží ke konci. Kdy se chystáte poprvé na trať a už víte, kdo bude pilotem formule?
Výjezd formule a její testování předpokládáme letos v létě. V závislosti na stavu formule bychom se po pak co nejdříve chtěli zapojit do studentských soutěží SAE. Snažíme se, aby jednotlivé části byly konstruovány co nejlépe, přece jen se jedná o prostředek, ve kterém bude jezdit člověk, a tak není na místě celou záležitost uspěchat na úkor budoucí potenciální nehody na uzavřené trati. Je tedy nutné formuli nejdříve co nejlépe otestovat, než se zapojíme do soutěže a vyjedeme na svůj první závod. Pilot formule a další náhradníci budou vybráni dle pravidel SAE a dle testovacích jízd.
Vaše úvodní fotografie na sociální síti představuje dvě závodní formule. Znamená to, že jste se pustili do vývoje dvou prototypů?
Návrh druhého prototypu začne v červnu a bude vycházet z prvního prototypu s tím, že se budeme v maximální možné míře snažit vylepšit současné řešení, a to i na základě testovacích jízd a následně vyvíjet nové originální konstrukční řešení jednotlivých komponentů. Na VŠB-TU Ostrava máme poměrně kvalitní zázemí pro vývoj zcela nových originálních dílů a z tohoto pohledu očekáváme využití zázemí pro intenzivní rozvoj původních dílů použitých do studentské formule.
Projevily už o některé studenty zájem spolupracující firmy?
Ano, jedná se o prestižní záležitost týmové spolupráce. I přesto, že začínáme s prvním prototypem, už se objevují náznaky zájmu o studenty, kteří pracovali na formuli. Zejména pak pro firmy, které mají vědecko-výzkumnou základnu v ČR s vazbou na automobilový průmysl. Jedná se v podstatě o vzájemnou symbiózu, kdy student řeší na formuli komponent blízký firmě, která má podobný výrobní sortiment a připravuje se na budoucí povolání a tým formule má silnou oporu při problematice vývoje nových komponentů pro studentskou formuli. Do budoucna si přejeme ještě větší součinnost a podporu zejména od místních podniků i menších firem.
Připravil Marek Pagáč, obrazový doprovod poskytla VŠB-TU Ostrava.
